O nás

Farnost Otrokovice byla zřízena Apoštolským exarchou v České republice Mons. ThDr. Ladislavem Hučkem roku 2009 pro věřící, kteří se hlásí k řeckokatolické církvi v regionech Uherské Hradiště, Uherský Brod, Zlín, Kroměříž a Vyškov. Od založení farnosti je jejím administrátorem ustanoven dekretem apoštolského exarchy o. Mgr. Ing. Adolf Jiří Pleskač.

Organizačně patří farnost pod Brněnsko-olomoucký děkanát (protopresbyterát), který je jedním ze sedmi děkanátů Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v České republice. Děkan (protopresbyter) je o. Mgr. Sergyi Matskula, se sídlem v Brně.

Farní kostel sv. Michaela, archanděla

Barokní kostel sv. Archanděla Michaela v Otrokovicích byl postaven v roce 1772 a v roce 1849 byl přestavěn do dnešní podoby. V roce 1968 byl upraven liturgický prostor. Od roku 2009 je se souhlasem Římskokatolické církve využíván řeckokatolíky pro slavení svaté liturgie v byzantsko-slovanském obřadu.

Řeckokatolická církev v České republice

Video

Řeckokatolická církev, přesně řečeno Katolická církev byzantsko - slovanského obřadu patří do společenství Katolické církve, se kterou je věroučně jednotná. Každý katolík, kteréhokoliv obřadu, v ní může platně  a dovoleně přijímat svátosti a účastnit se bohoslužeb. Řeckokatolíci uznávají autoritu římského biskupa (papeže), avšak liší se svým obřadem a některými disciplinárními aspekty. Bohoslužby a ostatní liturgické úkony slaví v byzantsko-slovanském obřadu. Z tohoto důvodu je církví byzantského obřadu zdůrazňována mimořádná úcta ke sv. Cyrilu a Metodějovi. Řeckokatolická církev  v ČR se přirozeně považuje za přímou pokračovatelku a dědičku cyrilometodějského modelu, který má ve své podstatě tři základní hodnoty: východní spiritualitu, liturgii a viditelnou jednotu s Apoštolským stolcem v Římě.

Pro řeckokatolíky, tedy katolíky byzantsko – slovanského obřadu v České republice, vyhlásil papež Jan Pavel II. bulou ze dne 15. 3.1996 Apoštolský exarchát, což je jakýsi předstupeň eparchie. Začínají se vytvářet farnosti a pastorační střediska pro věřící  žijící v diaspoře na celém území ČR.

Biskupové:

Apoštolský exarcha: Mons. Doc. ThDr. RNDr. Ladislav Hučko, CSc, titulární biskup orejský

Apoštolský exarcha - biskup

Mons. ThDr. Ladislav Hučko

Biskup Ladislav Hučko se narodil 16. února 1948 v Prešově v rodině řeckokatolického kněze. Rodina byla po násilném zrušení řeckokatolické církve pronásledována a musela se vystěhovat z Prešova. Vrátila se tam sice v roce 1955, ale až do roku 1963 musel otec pracovat mimo Prešov a rodinu navštěvoval jen v neděli. Když Ladislava v roce 1966 nepřijali na Teologickou fakultu v Bratislavě, prý pro nedostatek místa, začal studovat obor experimentální fyziky na Přírodovědecké fakultě UPJŠ v Košicích, který s vyznamenáním zakončil v roce 1971. V roce 1972 vykonal rigorózní zkoušku a obhájil rigorózní práci z oblasti fyziky tuhých těles (RNDr.). Pro svoje náboženské postoje nemohl však zůstat na Přírodovědecké fakultě, a musel si hledat zaměstnání mimo svůj obor. V letech 1973-1989 žil v Bratislavě, kde se věnoval výzkumné práci v oblasti těžby ropy a plynu. V roce 1987 získal na Vysoké škole báňské v Ostravě titul kandidáta geologických věd (CSc.). Byl aktivně činný v neformálních náboženských skupinách. Několik měsíců po pádu totality působil také jako redaktor v Katolíckych novinách. V letech 1990-1991 pracoval jako výkonný sekretář Konference biskupů Slovenska. Po roce 1989 se pro něho otevřely možnosti systematického studia teologie. Od roku 1992 pokračoval ve vyšších teologických studiích v Římě na Papežské Lateránské universitě, na které dokončil studia základní teologie, obhájil licenční páci s názvem "Cosmologia scientifica contemporanea e rivelazione" a v roku 2000 studia ukončil doktorátem. Tématem jeho doktorské práce, kterou vydal italsky tiskem pod názvem "Antinomia e Mediazione",  byly kosmologické ideje ruských náboženských myslitelů 19. a 20. století. Kněžské svěcení přijal 30. března 1996 z rukou Mons. Slavomira Miklovše, biskupa Křiževacké eparchie v Chorvatsku. Po svém návratu z Říma v roce 2000 začal vyučovat dogmatickou teologii na Teologickém institutu v Košicích a současně vykonávat duchovní službu v Geriatrickém centru sv. Lukáše v Košicích. Je zakládajícím členem a šéfredaktorem teologického časopisu Verba Theologica, který společně vydávají teologické instituty v Košicích a na Spišské Kapitule. Rok působil také jako spirituál v Kněžském semináři sv. Karla Boromejského v Košicích. Svatý otec Jan Pavel II ho 24. dubna 2003 jmenoval Apoštolským exarchou pro katolíky byzantského obřadu v České republice a současně za titulárního  biskupa orejského. Biskupské svěcení přijal 31. května 2003 v Praze. V roce 2004 se na Teologické fakultě v Košicích habilitoval na docenta z oblasti dogmatické teologie a v roce 2005 byl zvolen na období pěti let za generálního sekretáře České biskupské konference. V roce 1997 vydal knihu úvah a zamyšlení s názvem "Život je vzťah", v roce 2003 publikoval odbornou studii "Medzi vierou a rozumom" , v roce 2009 v Karmelitánském nakladatelství vydal další knihu úvah a zamyšlení s názvem "Hľadanie súvislostí" a v roce 2013 publikaci "Být světlem světa", která je sbírkou rozhovorů, úvodníků a pastýřských listů v období let 2003-2012.

Emeritní světící biskup: Mons. Ján Eugen Kočiš, titulární biskup abrittský

Emeritní světící biskup

Mons. Ján Eugen Kočiš

Mons. Ján Eugen Kočiš se narodil 25.6.1926 v Pozdišovcích okres Michalovce. Po maturitě byl přijat do kněžského semináře v Prešově, kde studoval na bohoslovecké fakultě. Diecézní biskup Petr Pavel Gojdič OSBM, internovaný v biskupské rezidenci v době připravované likvidace řeckokatolické církve, propašoval představeným semináře dopis, ve kterém žádal, aby připravili bohoslovce na neveřejné svěcení. Mezitím 21.4.1950 obsadili seminář příslušníci STB, a tak se toto neveřejné svěcení nemohlo uskutečnit. Dne 28.4.1950 nastala totální likvidace řeckokatolické církve a oba dva její biskupové byli odvlečeni na neznámé místo. Svěcení bylo domluveno v Rožňavě. Dne 20.09.1950 bohoslovec Ján Eugen dostal povolávací rozkaz k vojsku, neboli  do pracovního tábora PTP. Svěcení se uskutečnilo v poslední den vánoční dovolené 1.1.1951 v nemocniční kapli. Světitelem byl ThDr. Robert Pobožný, římskokatolický biskup v Rožňavě. Kněz Kočiš jako politicky nespolehlivý byl z PTP propuštěn do civilu  až po třech letech a čtyřech měsících, tedy 31.12.1953.

Po propuštění byl zaměstnán jako expedient v pekárně ve Vranově nad Topľou. Volný čas využíval k pastoračním cestám po vesnicích na východním Slovensku, aby posloužil opuštěným řeckokatolickým věřícím. Když zjistil, že ho STB čeká na pracovišti,  utekl a začal se skrývat. Zatkli ho až 7.2.1958. Po opakovaných soudních procesech v Prešově a na Pankráci v Praze byl odsouzen na čtyři roky, z kterých si odseděl dva a další dva byly amnestované. V důsledku vedlejšího trestu zákazu pobytu v krajích Košice a Prešov se dostal k Plynostavu Pardubice jako kopáč, kde pracoval až do roku 1968 při rozvodu městského plynu.

Od 01.05.1968 byl požádán, aby odešel pomáhat do Oseku u Duchcova, tam internovanému biskupovi ThDr. Vasilovi Hopkovi. Od 1. 8. 1968 byl ustanoven správcem farnosti Klenov pri Prešove. Nově ustanovený prešovský ordinář Ján Hirka ho povolal do ústředí řeckokatolické církve v Prešově. Původně jej chtěl jmenovat kancléřem biskupského úřadu, ale státní správa po půl roce čekání udělila souhlas jen do funkce ceremonáře a aktuára, ve kterých pracoval 21 roků a 4 měsíce. V této době ordinář opakovaně žádal státní správu o souhlas pro kancléře, avšak marně. Potom byl o. Kočiš od 01.10.1991 správcem farnosti Ďurďoš.

Po rozpadu republiky v lednu 1993 byl zřízen Biskupský vikariát v Praze pod jurisdikcí Prešovského biskupství. Biskup Mons. Ján Hirka jmenoval o. Kočiše kancléřem Biskupského vikariátu. Když Svatý otec Jan Pavel II. erigoval v Praze Apoštolský exarchát, první exarcha biskup Mons. Ivan Ljavinec pak o. Kočiše jmenoval generálním vikářem - protosyncelem a Svatým otcem byl později jmenován  papežským prelátem dne 23.3.2002 za své zásluhy při obnově Řeckokatolické církve a za svou účinnou pomoc při vytváření struktur Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v ČR.

Dne 24.4.2004 byl Svatým otcem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem abrittským. Biskupské svěcení bylo uděleno 15. 5. 2004 hlavním světitelem Mons. Jurajem Dždudžarem  a spolusvětiteli Mons. Jánem Babjakem, prešovským biskupem, a Mons. Ladislavem Hučkem, ap. exarchou v Praze. Od 7.10.2006 byl emeritován.

Za jeho dobré dílo pro Kristovu církev buď Bohu chvála!

+ Mons. Ivan Ljavinec

Dne 9. 12. 2012 odevzdal svou duši Stvořiteli emeritní apoštolský exarcha

pro katolíky byzantského obřadu v České republice Mons. Ivan Ljavinec.

Mons. Ivan Ljavinec se narodil 18. dubna 1923 ve Volovci na Podkarpatské Rusi v rodině učitele s devíti dětmi. Maturoval na ruském gymnáziu v Mukačevě. Teologii studoval v Užhorodě a ve Vídni. Kněžské svěcení přijal z rukou prešovského řeckokatolického biskupa Pavla Gojdiče 28. července 1946. Po ruské okupaci Podkarpatské Rusi se nemohl vrátit do své mateřské diecéze, a proto zůstal v Prešově, kde se stal sekretářem biskupa Gojdiče a zároveň byl redaktorem časopisů Blahovistnik a Zorja. V září 1949 byl jmenován spirituálem tamního kněžského semináře.

Po násilné likvidaci řeckokatolické církve v Československu komunistickým režimem v roce 1950 a po uvěznění biskupa Gojdiče, jmenoval internovaný světící biskup prešovský Vasil Hopko generálním vikářem s mimořádnými pravomocemi právě o. Ivana Ljavince, který působil tajně. V roce 1955 byl zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu spolu s dalšími šestnácti obžalovanými odsouzen na čtyři roky do vězení. Po propuštění, kvůli zákazu pobytu v košickém a prešovském kraji, začal pracovat v Praze v dělnických profesích, mj. i jako popelář, topič, průvodčí. Ale i tak pokračoval dále ve svém pověření od biskupa Gojdiče k oživení řeckokatolické církve. Ve spolupráci s pražským arcibiskupem Tomáškem organizoval celostátní petiční akci na obnovu činnosti řeckokatolické církve. Na základě této akce byla obnovena její činnost. V dubnu 1969 pak byl jmenován farářem řeckokatolické farnosti u sv. Klimenta v Praze. V lednu 1993 se stal biskupským vikářem řeckokatolické církve v České republice.

Na území České republiky papež Jan Pavel II. bulou ze dne 15. března 1996 ustanovil Apoštolský exarchát pro katolíky byzantsko-slovanského obřadu a Mons. Ivana Ljavince jmenoval prvním apoštolským exarchou a titulárním biskupem akalissenským. Dne 30. března 1996 v Římě v bazilice svatého Klimenta přijal biskupské svěcení. Ve funkci apoštolského exarchy působil do roku 2003, kdy byl 24. 4. emeritován.

Poslední léta svého života strávil v Domově sv. Alžbety v Žernůvce u Brna, kde i v pokoji dopoledne při svaté mši opustil tento svět a odebral se na věčnost.

Katedrála sv. Klimenta v Praze.